Informace o nás
Pejskové mne provázejí celým životem. Jako dítě jsem dostala od svého skvělého strýce foxteriéra bez PP, kterému moje maminka dala jméno Lesan. Další pejsek, kterého jsme si pořídili co by společníka v čase, kdy jsme ještě neměli děti, byl pudl střední apricot, kterému jsme říkali Bob. V době, kdy jsme již měli děti a kamarádka si pořídila fenku dalmatina, jsme neodolali tomuto plemenu a pořídili jsme si báječného dalmatina Dustina, který nám pomohl vychovat naše děti k lásce ke zvířátkům a zodpovědnosti za ně. Ve stejné době jsme mamince, která ovdověla, přivedli domů společnici papillonku Ciu. Byla to moje první chovná fenečka, na které jsme odchovali náš první vrh fenečku Arletku.
V roce 2008 nás dalmatin Dustin opustil. Dlouho jsme si nemohli zvyknout na prázdný byt. Když postupně z domova děti odcházely do svých nových domovů a já zůstala sama, začala jsem uvažovat, že si pořídím nového pejska. V tomto mne velice silně podporovala dcera, která vybrala plemeno čivava. Půl roku jsem odolávala tomuto plemenu. Různé články na internetu nebyly k čivaví povaze příliš lichotivé. Přes to vše nakonec toto plemeno zvítězilo a my si s dcerou na den dětí v roce 2011 jeli pro svou první čivavku do Neškaredic u Kutné Hory k manželům Vokálkovým …
... pro Holigana Molendo Údolí Vrchlice.
Tím začala veliká láska k plemenu čivava.